Přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“), za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Podat žádost, resp. podání či oznámení je oprávněn kdokoliv. Jednat pak v dané věci mohou pouze účastníci řízení, a to obviněný z přestupku, poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody a vlastník věci, která může být nebo byla zabrána.

K projednání věci je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.

V souladu s ust. § 61 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, přestupky proti pořádku v územní samosprávě podle ust. § 4 odst. 2 zákona o některých přestupcích, přestupky proti veřejnému pořádku podle ust. § 5 zákona o některých přestupcích, přestupky proti občanskému soužití podle ust. § 7 zákona o některých přestupcích a přestupky proti majetku podle ust. § 8 zákona o některých přestupcích projednává Přestupková komise Městské části Praha 21.

Za přestupek není odpovědný ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku.

Správní orgán každé oznámení o přestupku posuzuje individuálně. Zahájení přestupkového řízení je ze strany správního orgánu z moci úřední. Přestupky urážky na cti a přestupky proti občanskému soužití a majetku spáchané mezi osobami blízkými lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Při projednávání přestupku urážky na cti se správní orgán pokusí obviněného a osobu, jíž bylo ublíženo na cti, usmířit. Dojde-li k usmíření, správní orgán řízení zastaví usnesením, proti kterému se nelze odvolat.

Správní orgán projednává přestupky na základě oznámení od Policie ČR, Městské policie hl. m. Prahy, orgánů činných v trestním řízení nebo dalších osob či poznatků z vlastní činnosti správního orgánu, a to z úřední povinnosti.

Oznámení přestupku lze učinit na jakékoliv pobočce Policie ČR či na Odboru přestupkového řízení, Úřadu městské části Praha 21.

• • 
  • Zuzana Košatová
    referent odboru přestupkového řízení
• • 
  • Jiří Urban
    referent odboru přestupkového řízení
• • 
  • Martina Cermanová
    vedoucí odboru přestupkového řízení

Platný občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti.

Správní poplatky spojené s podáním oznámení žádné nejsou.

V případě zahájení řízení uloží správní orgán obviněnému, který byl uznán vinným ze spáchání přestupku, povinnost nahradit náklady řízení, které jsou stanovené v ust. § 6 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, ve znění pozdějších předpisů, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 2.500, -Kč.

Tato paušální částka se ve zvláště složitých případech nebo v případech, kdy byl přibrán znalec z jiného oboru než oboru dopravy nebo zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie, zvyšuje o 2.500, - Kč.

Pokud byl přibrán znalec z oboru dopravy nebo zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie, zvyšuje se paušální částka o 5.000, - Kč. Pokud bylo přibráno více znalců, částky za znalce se sčítají. Paušální částka nákladů řízení po zvýšení podle tohoto odstavce může činit nejvýše 10.000, - Kč.

Správní orgán též může uložit pořádkovou pokutu v souladu s ust. § 137 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) každému, kdo bezdůvodně odepře podat vysvětlení.

Správní orgán může v souladu s ust. § 62 správního řádu uložit pořádkovou pokutu tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že a) se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, b) navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, c) neuposlechne pokynu úřední osoby. Účastník řízení nebo svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů na předvolání nedostaví, může být v souladu s ust. § 60 správního řádu též předveden.

Přestupková řízení se vyřizují ve lhůtách stanovených zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Ostatní záležitosti se vyřizují ve lhůtách stanovených správním řádem.

Promlčecí doba činí a) 1 rok, nebo b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000, - Kč.

Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku. Dopustil-li se pachatel více přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť. Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení.

Promlčecí doba se přerušuje

• a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
• b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením,
• c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání;

Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.

Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000, - Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

Odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby, smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce nebo vyhlášením amnestie.

V souladu s ust. § 68 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich jsou účastníky přestupkového řízení:

• a) obviněný
• b) poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení
• c) vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty

Dále mohou v řízení o přestupku vystupovat tzv. osoby se zvláštními procesními právy. Jedná se o osobu přímo postiženou spácháním přestupku a zákonné zástupce nebo opatrovníka mladistvého obviněného a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí. Tyto osoby nemají postavení účastníka řízení, ale zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jim přiznává řadu procesních práv.

Dále mohou v řízení vystupovat další dotčené osoby jako např. svědek, znalec, zmocněnec.

Veškerá podání v rámci přestupkového řízení je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě (podepsané elektronickým podpisem podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů). Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným v předchozí větě, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu (viz ust. § 37 odst. 4 správního řádu).

Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Proti příkazu lze podat odpor do 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u správního orgánu, který příkaz vydal. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím (ust. § 150 odst. 3 správního řádu).

Proti rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí k Magistrátu hlavního města Prahy, a to podáním učiněným u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.

Ve věci lze uložit správní tresty a to napomenutí, pokuta, zákaz činnosti či propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

V případě nezaplacení pokut a nákladů řízení ve stanovené lhůtě, se pravomocná a vykonatelná rozhodnutí předávají k vymáhání Celnímu úřadu hl. m. Prahy.